CAM a národní systémy zdravotní péče
Nadnárodní průzkumy podporované nebo přímo organizované vládními i nevládními organizacemi, WHO (177), Institute of Medicine (USA), ale i např. Evropskou komisí (viz str. 97) jednoznačně dokazují výrazný celosvětový nárůst zájmu o CAM.
Na tento trend jednotlivé vlády států světa postupně reagují, a to snahou tyto mimomedicínské metody léčby právně vymezit a vypracovat pravidla pro jejich poskytování. Jednotlivé země se v tomto ohledu značně liší (178).
Některé, hlavně asijské státy, kde mají přírodní léčebné postupy dlouhou tradici, jako je např. Čína nebo Jižní Korea, mají TM/CAM zcela začleněnu do veřejného zdravotnictví. TM/CAM je zde zahrnuta do centrální lékové politiky, poskytovatelé a výrobci jsou registrováni, TM/CAM terapie jsou poskytovány v nemocnicích, léčba pomocí TM/CAM je hrazena v rámci zdravotního pojištění, je prováděn výzkum financovaný z veřejných zdrojů, jsou k dispozici vzdělávací programy v oborech TM/CAM.
Vyspělé státy jako Kanada, USA a Austrálie, vytvořily vlastní modely legalizace a regulace určitého souboru nejvíce používaných terapií CAM prostřednictvím celostátních vládních institucí (např. specializovaných oddělení v rámci ministerstev zdravotnictví) i nevládních organizací (např. národních profesních sdružení praktiků). Poskytování terapií CAM zde mohou vykonávat jak lékaři, tak nelékaři, pokud splní kritéria způsobilosti a jsou řádně registrováni. Existují zde specializovaná výzkumná pracoviště, která se věnují výzkumu různých metod CAM a poskytují veřejnosti informace o jejich efektivitě a bezpečnosti. V USA je to např. Národní centrum pro komplementární a integrativní zdraví (The National Center for Complementary and Integrative Health – NCCIH). V těchto zemích fungují systémy vzdělávání a certifikace poskytovatelů CAM, pro některé obory CAM existují i vysokoškolské studijní programy a tituly. Seznámení s vybranými terapiemi CAM je zařazeno do studijních plánů významné části lékařských fakult.
Ve většině vyspělých evropských států míra začlenění CAM do veřejného zdravotnictví zatím nepokročila tak daleko. Ale i zde již dlouhodobě existují národní i celoevropská profesní sdružení zejména praktiků CAM (EUROCAM, EFCAM, CAMDOC atd.), specializovaná akademická pracoviště pro CAM při významných evropských univerzitách a množí se i provedené výzkumy. Díky nim vzrůstá množství spolehlivých informací o účincích jednotlivých terapií CAM, na jejichž základě mohou být zvažovány různé modely legalizace, resp. integrace. Zároveň v Evropské unii v posledních letech sílí hlasy ze strany pacientů a lékařů i nelékařských poskytovatelů CAM volající po koordinovaném celoevropském strategickém přístupu k CAM, a to v zájmu zajištění dostupné péče CAM v odpovídající kvalitě pro všechny evropské občany.
Také je CAM ve světě i v Evropě proplácena některými zdravotními pojišťovnami. V kapitole Doporučené odkazy na str. 222 můžete nalézt přehled konkrétních zdravotních pojišťoven zejména v Evropě, které CAM proplácí (včetně energetických terapií) i s odkazy na ně.
Obr. 22 – Co znamená, když je komplementární a alternativní medicína (CAM) plně začleněna do systému zdravotnictví?
Obrázek znázorňuje situaci, která je v současné době např. v Číně nebo v Jižní Koreji.
Země jako Švýcarsko, USA, Kanada, Austrálie, V. Británie nebo Německo jsou v různě pokročilé fázi postupného začleňování CAM do systému, tzn. v těchto zemích jsou zcela některé z uvedených bodů splněny zcela, některé částečně.
Autor schématu – KoS.
Zdroj: WHO. WHO Traditional Medicine Strategy 2002–2005 [online]. http://www.wpro.who.int/health_technology/book_who_traditional_medicine_strategy_2002_2005.pdf