ZPĚT

VEŘEJNOST A TCIM

Jak dokládají dosud uskutečněné průzkumy, míra využití léčebných metod TCIM po celém světě je vysoká a stále se zvyšuje. Terapie TCIM jsou ceněny a využívány v jednotlivých zemích z různých důvodů. Lze je zobecnit následujícím způsobem: (159)

1) V mnoha zemích, kde není dostatečně dostupná konvenční medicína, je tradiční medicína primárním zdrojem péče, protože je místně i finančně dostupná. Například poměr tradičních léčitelů k populaci v Africe je 1:500, zatímco poměr lékařů k počtu obyvatel je 1:40 000. Podobně v Indii jsou podle vládního průzkumu tradiční nemedicínské léčebné postupy jediným zdrojem zdravotní péče pro 65% obyvatel (160).

2) V dalších zemích, často vyspělých zemích Asie, jsou tradiční nemedicínské léčebné metody kulturně a historicky silně zakořeněny a jsou běžně využívány většinou populace, přestože je zde konvenční zdravotní péče dobře dostupná. Např. v Singapuru využívá tradiční medicínu 76% obyvatel a v Korejské republice dokonce 86% (161). V Číně představuje tradiční medicína asi 40% veškeré poskytnuté zdravotní péče (162).

3) Ve vyspělých zemích, jako je Austrálie nebo země Severní Ameriky a Evropy, je konvenční zdravotní péče vysoce rozvinutá. Zde dochází v posledních 20 letech k nárůstu využití CAM jakožto doplňku standardní péče. Podle studií publikovaných v letech 1998 až 2001 je počet občanů, kteří minimálně jednou využili nějakou metodu CAM, ve vyspělých zemích následující: např. Kanada 70%, Austrálie 48%, USA 42% (počet vzrostl z 34% v roce 1990 na 42% v roce 1997 (163) ), Francie 49%, Belgie 31%, v Německu podle údajů z roku 2002 tento počet dokonce vzrostl až na dvě třetiny obyvatel (164), ve Velké Británii je podíl uživatelů CAM 44% (podle průzkumu z roku 2010 (165) ).



(159) WHO. WHO Traditional Medicine Strategy 2014–2023 [online]. 2013, ISBN 978-92-4-150609-0, str. 27 [cit. 2018-04-01]. Dostupné z: http://www.who.int/medicines/publications/traditional/trm_strategy14_23/en/

(160) WHO. WHO Traditional Medicine Strategy 2002–2005 [online]. 2002, s. 13 [cit. 2018-04-01]. Dostupné z:
(161) WHO. WHO Traditional Medicine Strategy 2014–2023 [online]. 2013, ISBN 978-92-4-150609-0, str. 27 [cit. 2018-04-01]. Dostupné z: http://www.who.int/medicines/publications/traditional/trm_strategy14_23/en/

(162) WHO. WHO Traditional Medicine Strategy 2002–2005 [online]. 2002, s. 11 [cit. 2018-04-01]. Dostupné z:
(163) Tamtéž, s. 11–12 .

(164) JOOS, S., MUSSELMANN, B., SZECSENYI, J. Integration of complementary and alternative medicine into family practices in Germany: results of a national survey. Evidence-based complementary and alternative medicine [online]. 2011;2011:495813. doi: 10.1093/ecam/nep019. Epub 2010 Oct 19. [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19293252

(165) DOLÁKOVÁ, Klára. Možnosti využití CAM (Complementary alternative medicine) v České republice. Praha, 2018. Diplomová práce. Central European Management Institute. Vedoucí práce Eva MATOUŠKOVÁ. Str. 56.