ZPĚT
Doporučení na základě projektu CAMBRELLA
Doporučení výzkumného týmu CAMbrelly pro tvůrce zdravotní politiky na evropské i národní úrovni jsou opět ve shodě s doporučeními WHO:
1) Provést kvalitní výzkum léčebných účinků CAM s důrazem na nejrozšířenější zdravotní obtíže Evropanů.
2) Kvantifikovat možné ekonomické výhody využití CAM v evropském zdravotnictví.
3) Vyhodnotit možné modely začlenění CAM do systémů zdravotní péče, včetně odborné přípravy a certifikace poskytovatelů.
4) Vytvořit celoevropský přístup k CAM, zahrnující i finanční podporu výzkumu a vývoje v tomto sektoru.
(dále viz str. 99, podrobněji na str. 103 a následujících)
Návrh byl zdůvodněn mimo jiné i následujícími argumenty:
1) Vzhledem k oblíbenosti CAM v EU je nutné získat a poskytnout pacientům spolehlivé informace o efektivitě a bezpečnosti jednotlivých metod CAM a o kvalitě jejich poskytovatelů. Je také třeba zajistit předvídatelné podmínky využívání a poskytování CAM při pohybu pacientů a praktiků mezi státy EU.
2) Evropské systémy zdravotní péče čelí krizi spojené s demografickým vývojem v Evropě – stárnutí populace, růst chronických onemocnění a rakoviny. CAM potenciálně může poskytnout řešení v prevenci, léčbě i rehabilitaci těchto nemocí.
3) Ve srovnání s mimoevropskými zeměmi je v Evropě výrazně podceněn a nedostatečně financován výzkum CAM a následné využití jejího potenciálu pro zdraví obyvatel. (dále viz str. 103 a následující)
„Doporučení pro tvůrce politiky – CAMBRELLA vyzývá
poslance Evropského parlamentu, Evropskou komisi a tvůrce národních zdravotních a výzkumných politik, aby:
-
vytvořit celoevropský přístup k posouzení prevalence užívání hlavních léčebných oborů CAM
-
identifikovat dostupnost CAM pro občany a jejich preference v oblasti poskytování CAM, jakož i stanovisko občanů týkající se vzdělávání, odborné přípravy a praxe poskytovatelů CAM
-
identifikovat nejslibnější léčebné možnosti CAM pro nejrozšířenější zdravotní potíže v Evropě (chronická onemocnění jako rakovina, cukrovka, muskuloskeletální obtíže, obezita a mnoho dalších potíží ve stárnoucí populaci) s jasným důrazem na současné vyhodnocení CAM, jakožto dodatečné nebo alternativní léčebné strategie v reálném prostředí
-
kvantifikovat ekonomické efekty CAM v evropském zdravotnictví
-
poskytnout jasné pokyny ohledně otázek bezpečnosti CAM
-
zkoumat a hodnotit různé modely integrace CAM do běžných programů zdravotní péče
-
řešit rozmanitost v oblasti odborné přípravy, vzdělávání, regulace a poskytování CAM napříč Evropou
-
shromažďovat a rozšiřovat cenné poznatky výzkumu CAM pro evropské občany, poskytovatele CAM a vědeckou komunitu
-
napomáhat celoevropské spolupráci mezi výzkumnými pracovníky CAM finančním podporováním akademické výměny a zlepšit výzkumné kapacity CAM vytvořením pracovních příležitostí pro špičkové výzkumné pracovníky v oblasti CAM.“ (61)
Na základě projektu CAMbrella pak byl sepsán a 26. září 2012 schválen výstupní dokument CAMbrelly, a to Výzkumný plán pro komplementární a alternativní medicínu – co potřebujeme vědět do roku 2020 (62), který uvádíme v plném znění na str. 123 (a následujících), zde jen shrnutí nejdůležitéjších návrhů:
„Naší vizí pro rok 2020 je existence důkazní základny, která umožní evropským občanům činit jak pozitivní, tak negativní informovaná rozhodnutí v oblasti CAM. Tento plán navrhuje strategický výzkumný program pro CAM s cílem řešit budoucí výzvy v evropské zdravotní péči.“ (63)
Bylo navrženo 6 základních oblastí výzkumu (64):
1. Výzkum prevalence CAM v Evropě (tzn. jak Evropané CAM využívají)
2. Zkoumání rozdílů týkajících se postojů a potřeb občanů vůči CAM.
3. Výzkum bezpečnosti CAM.
4. Výzkum srovnávací účinnosti (tzn. zjistit, kdy je CAM rozumnou volbou).
5. Výzkum účinku kontextu a významu.
6. Výzkum jednotlivých modelů, kde je CAM integrována do zdravotní péče.
Další návrhy:
„Navrhujeme, aby EU podpořila strategický celounijní přístup, který usnadní rozvoj výzkumu CAM. Toho lze v prvé řadě dosáhnout financováním úřadu pro koordinaci evropského výzkumu CAM,…“ (65)
„K rozvoji udržitelnosti by jako druhý krok mělo být zřízeno Evropské centrum pro CAM, které obstará dohled a další rozvoj koordinované výzkumné strategie pro CAM;…“ (66)
Je nutné zdůraznit, že dokument Výzkumný plán pro komplementární a alternativní medicínu – co potřebujeme vědět do roku 2020 představuje pouze strategii doporučenou Evropské unii výzkumným týmem CAMbrelly. Evropská komise na základě závěrů tohoto výzkumného projektu zatím nevydala závazné usnesení. Ovšem v současné době probíhají setkání s lékařskými i nelékařskými asociacemi CAM, jak v Evropské komisi, tak v Evropském parlamentu, kde je toto téma stále více diskutováno. Zprávy o některých z nich zařazujeme v dalších částech publikace (viz str. 126 a následující).
Celoevropská výzkumná síť CAMBRELLA dále pokračuje a snaží se napomoci prosadit tuto myšlenku v rámci EU. Zprostředkovává komunikaci mezi zúčastněnými stranami (pacienty, poskytovateli CAM, zástupci konvenční medicíny, financujícími institucemi atd.) a prezentuje zjištěné informace na konferencích i v evropských médiích.
Jedním z těch, kteří informace zjištěné v rámci projektu CAMbrella a doporučení výzkumného týmu aktivně prezentují veřejnosti, je George Lewith, profesor zdravotnického výzkumu na Southamptonské univerzitě v Anglii, jeden z výzkumných pracovníků podílejících se na projektu CAMbrella.
Zde zařazujeme několik úryvků z jeho článku Proč je třeba zkoumat využití komplementární medicíny,(67) který vyšel v roce 2012 v jednom z nejprestižnějších britských periodik – v deníku The Guardian. Profesor Lewith ve svém článku zdůrazňuje naléhavou potřebu celoevropského strategického přístupu k CAM v zájmu zabezpečení kvality této péče a její rovné dostupnosti pro všechny evropské občany. Snahy vyvíjené v tomto směru ovšem podle něho narážejí na enormní rozdíly mezi jednotlivými státy EU v přístupu k CAM:
„Spojené království disponuje jedním z nejvíce organizovaných přístupů k registraci a regulaci pro nelékařsky kvalifikované praktiky, kteří jsou poskytovateli většiny z těchto klinických intervencí. Ve zbývajících zemích EU, zejména pokud jde o Německo a Francii, jsou tyto léčebné metody téměř vždy součástí lékařské praxe, a to jak na komunitní úrovni, tak v nemocnicích.“ (68)
„Nedostatek kvalitního výzkumu, či dokonce jeho úplná absence v některých nových členských státech EU ve Východní Evropě, představuje hlavní problém.“ (69)
Zároveň ovšem upozorňuje na podfinancovanost tohoto sektoru i v rámci celé EU, a to ve srovnání s mimoevropskými státy:
„Zatímco ve Spojených státech, Číně, Austrálii a Indii mají jasný, vládou financovaný strategický přístup k výzkumu CAM, v rámci EU tomu tak není. CAM je zanedbanou oblastí výzkumu s malou akademickou podporou a potřebuje aktivně povzbudit.“ (70)
„Aby těchto cílů bylo dosaženo, měl by být zřízen úřad EU pro výzkum CAM. Musíme uchopit každou příležitost ke zlepšení a rozvoji našich zdrojů v oblasti zdravotní péče a zároveň podporovat a zlepšovat přístupy k sebepéči, a to především v oblasti chronických dlouhodobých problémů, které ve stárnoucích populacích mohou spotřebovávat ohromné množství prostředků.“ (71)
5. března 2013 prof. George Lewith představil projekt CAMbrella na konferenci v Dolní sněmovně Parlamentu Spojeného království, kterou pořádala britská Parlamentní skupina pro integrované zdravotnictví (viz str. 122).
