Závěrečná zpráva projektu CAMbrella

Pracovní balíček 7 (WP7):

Pracovní plán pro výzkum CAM v Evropě

Hlavní příjemce: Lékařská fakulta Charité v Berlíně (University Medical Center Berlin, Charité)

Cíle:
Hlavními cíli WP7 bylo:

• zanalyzovat výzkumné metody, které byly užity ke zjištění prevalence a využití CAM v EU,
• vyvinout pro CAM takové výzkumné metody a strategie, které berou v úvahu potřeby a postoje evropských občanů a poskytovatelů,
• a vytvořit takové výzkumné strategie a pracovní plán, které by v oblasti CAM umožnily budoucí klinický a epidemiologický výzkum co se týče efektivity, účinnosti, hospodárnosti a bezpečnosti.

Popis práce:
Byly shromážděny údaje a odborná stanoviska k výzkumu v CAM. Provedla se systematická rešerše dokumentů zveřejněných v sedmi elektronických databázích mezi lety 1990 a 2010 (Medline, Web of Science, PsychArticles, PsycINFO, CINAHL, EMBASE a Cochrane library). Dále byli požádáni odborníci, aby vybrali relevantní dokumenty. Kritériem pro zařazení publikací byla tematika zabývající se metodikou výzkumu, stanovením priorit nebo složitostí vědeckého hodnocení CAM. Materiály se posuzovaly ve vícestupňovém procesu, který byl završen výběrem patřičných dokumentů.

Mimoto byly přezkoumány metodologické aspekty pracovních balíčků WP3, 4 a 5. Na základě těchto zjištění jsme uspořádali pracovní seminář (září 2011) za účasti renomovaných odborníků z různých zemí. Výstupem tohoto semináře byla metodická doporučení, sestavená prostřednictvím sdíleného konsensuálního procesu. Tato doporučení byla začleněna do pracovního plánu pro výzkum CAM v Evropě v rámci WP7 a schválena na závěrečné konsensuální konferenci CAMbrella a vědeckým řídícím výborem CAMbrella.

Zjištění:
Přezkum zmíněné literatury odhalil, že z 3.279 sekundárních materiálů a z 98 materiálů poskytnutých odborníky CAM 170 dokumentů splnilo kritéria a bylo tak zahrnuto do analýzy. Byla identifikována následná klíčová témata: obtíže v minulých výzkumech CAM (např. randomizace a zaslepení), užití kvantitativních a kvalitativních výzkumných metod v CAM, stanovování priorit v oblasti výzkumu a konkrétní problémy týkající se různých variant CAM (Fischer F et al. Key issues in clinical and epidemiological research in Complementary and Alternative Medicine – a systematic literature review. Forsch Komplementmed 2012;19(suppl 2):51-60) (87). Dále je zřejmé, že většina předchozích klinických studií posuzovala spíše účinnost než efektivitu CAM v tom smyslu, že zde schází údaje o klinických výsledcích léčeb CAM v porovnání s konvenčními léčbami v reálných podmínkách. Lze také prokázat, že nespecifické účinky zřejmě mají v léčbách CAM významnou hodnotu a že spolehlivé údaje o bezpečnosti a nežádoucích účincích CAM v reálných podmínkách jsou vzácné.

Současnou situaci lze také charakterizovat tak, že je pro oblast CAM příliš málo poznatků o prevalenci využití ve většině evropských zemích, potřebách a názorech občanů EU, pacientů a poskytovatelů a o typech a způsobech poskytování v Evropě.

V EU existuje značná heterogenita v oblasti CAM a tyto odlišnosti zbrzdily rozvoj společných výzkumných snah v Evropě. Současné výzvy jsou:
a) shromáždit srovnatelné informace o skutečné situaci CAM pokud jde o její poskytování, využívání a regulaci ve všech evropských zemích,
b) identifikovat a pojmenovat oblasti, v nichž by CAM mohla hrát roli při zlepšování zdravotní péče pro evropské občany a
c) zřídit vědeckou vědomostní základnu vědeckých poznatků, která umožní všem zúčastněným stranám, počítaje v to tvůrce politik, výzkumné pracovníky, poskytovatele zdravotní péče a občany, činit informovaná rozhodnutí o CAM.

Závěry a doporučení:
Aby bylo možné uvažovat o CAM jako součásti řešení výzev, kterým ve zdravotní péči budeme čelit v roce 2020, je nezbytné získat spolehlivé informace o její prevalenci užívání, efektivitě, bezpečnosti a nákladech v reálných podmínkách. Tato výzkumná strategie má za cíl poskytnout EU a jejím občanům cenné vědecké informace pro rozhodování zainteresovaných stran o léčbách CAM.

1) Evropský výzkum v oblasti CAM je omezený a naše znalosti o CAM jsou velmi skromné. V žádné ze zemí EU se prakticky nevyskytuje žádná významná investice do výzkumné struktury nebo strategie CAM. Průmysl CAM je nevelký a neexistují zde žádné vyšší finanční a/nebo průmyslové zájmy, které by stimulovaly výzkumné úsilí v této oblasti. Vědecká předpojatost brání svobodné výměně myšlenek, konceptů, léčebných technik a porovnávání klinických výsledků. CAM je většinou organizována podle vlastních pravidel poskytovatelů (lékařských a nelékařských), čili akademické zkušenosti mezi poskytovateli CAM jsou vzácné; také existuje jen několik akademických výzkumných center, což vede k značnému nedostatku finančních prostředků na výzkumné programy. Kariérní příležitosti v akademickém prostředí jsou omezené. K tomu, aby se reálné situaci využívání a poskytování CAM v Evropě věnovala patřičná pozornost a aby se podařilo pochopit, proč je CAM v EU tak populární, je nezbytná strukturální a dostatečná finanční podpora na všech úrovních: soukromé, univerzitní, národní a evropské.

2) Ve výzkumné strategii EU pro CAM se musí odrážet potřeby občanů, pacientů, poskytovatelů a dalších zúčastněných stran. CAM je často uplatňována v prevenci, zdravotní gramotnosti a samoléčbě chronických dlouhodobých zdravotních problémů. Z těchto důvodů by mohla přispět k řešení nadcházejících výzev ve zdravotní péči v Evropě. V důsledku toho je třeba
a) zavést celoevropský přístup pro posouzení prevalence užívání hlavních disciplín CAM, 
b) řešit otázku různorodosti v odborné přípravě, vzdělání a poskytování CAM napříč Evropou,
c) nalézt co nejslibnější metody léčeb CAM pro nejrozšířenější zdravotní stavy v Evropě (obezita, chronická onemocnění jako cukrovka, rakovina, muskuloskeletální obtíže, zdravé stárnutí a další),
d) vyčíslit ekonomické dopady CAM na oblast evropské zdravotní péče. Názory zainteresovaných stran na CAM se mohou lišit, měly by však být brány v úvahu, aby se dospělo ke smysluplnému výzkumu a umožnila informovaná rozhodnutí pro budoucí plánování ve zdravotnictví. V důsledku toho by následující přístupy měly být rovněž zváženy:
e) identifikovat přístup občanů k CAM a jejich preferencích v oblasti poskytování CAM, jakož i jejich pohledy na vzdělávání, odbornou přípravu a praxi poskytovatelů CAM,
f) určit způsob, jak nejlépe šířit vědecky podložené informace o CAM mezi evropskou veřejnost, v souladu s cílem EU posílit schopnost občanů činit lepší a informovaná rozhodnutí ohledně své zdravotní péče,
g) poskytnout jasné pokyny v otázkách bezpečnosti CAM, a
h) zkoumat a hodnotit různé modely integrace CAM do běžných programů zdravotní péče.

3) Výzkumné metody musí odpovídat reálným podmínkám zdravotní péče v Evropě. Všichni potřebují vědět, v jaké situaci je CAM rozumnou volbou. Proto doporučujeme, aby se kladl zřetelný důraz na současné posouzení CAM jako další nebo alternativní léčebné strategie v reálném prostředí. Obecně platí, že je třeba na CAM pohlížet podle stejných vědeckých postupů, které se vztahují na lékařský výzkum obecně. Nicméně strategie pro výzkum CAM by měla obsahovat širokou škálu smíšených metod výzkumných strategií včetně komparativních výzkumů efektivity a kvalitativní a kvantitativní návrhy. Zúčastněné strany jako občané, pacienti a poskytovatelé by měli být intenzivně zapojeni, s cílem zabezpečit reálné prostředí a relevantnost výzkumu. To by znamenalo a) provádět komparativní výzkum účinnosti a současně provádět hodnocení ekonomické stránky různých léčebných postupů včetně CAM, b) klást důraz na výzkum bezpečnosti CAM v klinických podmínkách, např. pomocí celostátních registrů, pozorovací studie, případové studie nebo studie anamnéz, a c) řešit otázku dopadu kontextuálních a významových faktorů (obecně známých jako nespecifické účinky a lze mezi ně zařadit "placebo efekt"), jako jsou preference a očekávání v klinickém výzkumu.

4) V současné době je CAM v Evropě málo zkoumána a není zde žádná struktura, jejímž prostřednictvím by mohl být výzkum v rámci EU koordinován. Je obecně uznávaná potřeba zajistit vysoce kvalitní výzkum, aby mohli jak poskytovatelé, tak pacienti činit informovaná rozhodnutí na základě adekvátních vědeckých poznatků.

CAMbrella navrhuje, aby EU aktivně podporovala celoevropský strategický přístup s cílem usnadnit rozvoj výzkumu CAM, a sice prostřednictvím financování centra EU pro CAM, které bude zkoumat situaci CAM a poskytne výzkumem podložené pokyny, jak situaci řešit. Záměrem takovéhoto evropského centra pro CAM by bylo na základě celoevropské spolupráce aktivně stimulovat vysoce kvalitní výzkum CAM v EU prostřednictvím nezávislé výzkumné strategie v souladu se zdravotní politikou EU.