Závěrečná zpráva projektu CAMbrella

Pracovní balíček 4 (WP4):

Využití CAM – perspektiva pacientů

Hlavní příjemce: Southamptonská univerzita, UK (University of Southampton)

Cíle:
Cílem WP4 bylo:

zaměřit se na prevalenci využívání CAM v Evropě s přihlédnutím k regionálním a národním rozdílům a vypracovat souhrn aktuálních informací o prevalenci užívání CAM a jejím směřování
na základě stávající literatury identifikovat převažující zdravotní stavy, které jsou léčeny CAM a zároveň navrhnout budoucí výzkumnou strategii zaměřenou na řešení příslušné důkazní nedostatečnosti
prostřednictvím systematického přezkoumání průzkumů veřejného mínění a existujících databází prozkoumat důvody, proč si pacienti volí CAM
sestavit standardizovaný dotazník ohledně využívání CAM v nejméně 3 evropských jazycích, který poskytne konzistentní přístup EU k širokému, ale jasně definovanému rozsahu CAM.

Popis práce:
1. V rámci recenzované literatury bylo nalezeno více než 5.500 dokumentů. Celkem 190 potenciálních dokumentů, obsahujících průzkumy o prevalenci využívání CAM v běžné populaci, zbylo poté, co se odstranily duplicity a vyloučily úvahy, úvodníky nebo dopisy, návody, recenze, farmakologické, historické nebo zeměpisné studie, studie o efektivnosti či účinnosti a etno-botanickém výzkumu, kvalitativní studie o postojích pacientů a poskytovatelů CAM, studie o vzdělávání v CAM a jakékoli studie o využití CAM u populací specifických pro určitá onemocnění. Od vydavatelství byly získány plné texty dokumentů a tím se vyloučily další dokumenty, které nesplňovaly stanovená kritéria pro zařazení. Do konečné analýzy nakonec prošlo 87 vhodných studií. Tento výběrový proces měl za důsledek, že pro 25 členských států EU (64%) nebyla získána data o využívání CAM v běžné populaci. Hlavní charakteristické rysy vybraných studií:
a) studie byly obecně nekvalitní
b) u 32% dokumentů nebyla účastníkům průzkumu CAM definována
c) pouze 29% užilo pilotní studie dotazníku a 79% uvedlo údaje na základě strategií sběru údajů, které podléhají paměťovému zkreslení (výpověď po 12 a více měsících).
2. Standardizovaný evropský dotazník (I-CAM-Q) (80) byl přeložen z angličtiny do němčiny, italštiny, španělštiny, maďarštiny, rumunštiny a holandštiny. Byly přidány zvláštní pokyny pro jednotlivé země, jelikož se některé pojmy v různých zemích liší; např. termín chiropraktik se v Rumunsku nepoužívá a byl by obtížně chápán. Bylo rovněž zjištěno, že mezi zeměmi existují rozdíly v kvalifikacích a vzdělání poskytovatelů (lékaři nebo nelékaři). Některé pojmy byly pro jednotlivé země přeloženy s vysvětlivkami. Protokol byl sestaven se záměrem provést pilotní průzkum s 50 osobami (40 osob vyplnilo dotazník samostatně a zaslalo ho zpět poštou, 10 osob dotazník vyplnilo s výzkumným pracovníkem).

Zjištění:
Spolehlivých údajů o rozšíření CAM je obecně nedostatek. Nejčastěji bylo zaznamenáno využití bylinné medicíny a nejčastěji hlášené byly obtíže muskuloskeletálního systému (Eardley S et al. A systematic literature review of Complementary and Alternative Medicine prevalence in EU. Forsch Komplementmed 2012;19(suppl 2):18-28) (81). I přesto, že o obecném rozšíření existuje několik důsledných studií, které vychází z vnitrostátních reprezentativních vzorků, drtivá většina těchto vzorků je příliš malá a nízké kvality. Většina zemí EU vůbec žádnými údaji nedisponuje. Uváděné rozsahy užívání CAM se pohybují v rozmezí mezi 0,3% až 86%. V jednotlivých zemích ani napříč EU jsme nebyli schopni vypočítat celkový rozsah užívání bylinné medicíny, homeopatie, chiropraxe, akupunktury nebo reflexologie, ani rozlišit mezi nákupy homeopatických a rostlinných léčivých přípravků na základě lékařského předpisu nebo ve volném prodeji.

Rozšíření hlavních terapií bylo podle častosti využití vyčísleno takto:

Bylinná medicína (31 studií): prevalence se pohybuje mezi 5,9 – 48,3% ve sledované populaci. Nicméně tato oblast nebyla dostatečně dobře definována (může být součástí Naturopatie, lidového léčitelství nebo tradiční čínské medicíny) a zároveň byla různě klasifikována jako léčebné bylinářství, rostlinné léky, bylinné čaje, fytoterapie. Některé konkrétní byliny jsou přímo jmenovány, např. třezalka.
Homeopatie (25 studií): prevalence se pohybuje mezi 2 – 27% ve sledované populaci.
Chiropraxe (17 studií): někdy označována jako "chiropraxe nebo osteopatie" (1 studie), jako jedna ze skupin CAM (4 studie) a jako "ruční nebo manipulativní terapie" (2 studie). Prevalence se pohybuje mezi 0,4-20,8% ve sledované populaci.
Akupunktura (14 studií): byla nedostatečně definována. Prevalence se pohybuje mezi 0,44 – 23% ve sledované populaci. Osm dalších studií označilo akupunkturu jako dílčí součást skupin CAM.
Reflexologie (11 studií): v jedné další studii označena jako dílčí součást skupin CAM. Prevalence se pohybuje mezi 0,4 – 21% ve studované populaci.
Potravinové doplňky: v 9 studiích bylo zaznamenáno užívání vápníku jako doplňku stravy. Užívání všech ostatních potravinových doplňků, vitamínů, minerálů, rybích tuků, glukosaminu a jiných produktů, bylo uvedeno buď různorodě v rámci skupin, samostatně, nebo v kombinaci doplňků celkem ve 28 dokumentech. Nebylo možné rozlišit, zda doplňky stravy byly zakoupeny ve volném prodeji nebo předepsány při konzultaci.

Co se týče spolehlivé metody měření prevalence CAM, analýza pilotní studie rozpoznala společné problémy napříč všemi zeměmi, kupříkladu nepřehledné rozvržení, nepochopení terminologie a nejistotu při výběru odpovědí. Kvantitativní analýza potvrdila, že významná menšina respondentů se nedržela pokynů k vyplnění dotazníku a některé otázky nebyly do velké míry zodpovězeny. Podle samostatně vyplňovaných dotazníků jsou zde vážné známky toho, že dotazník I-CAM-Q má nízkou zjevnou (face) validitu a je pravděpodobné, že poskytl zkreslené odhady o užívání CAM v Anglii, Rumunsku, Itálii, Nizozemsku a Španělsku. Zde je ještě nutná zásadní revize, než bude k tomuto účelu široce užíván (Eardley et al. A pilot feasibility study of a Questionnaire to determine European Union-wide CAM use. Forsch Komplementmed 2012; 19:302-310) (82).